Funkce versus struktura
Funkční poruchy pohybové soustavy jsou svým způsobem velmi problematickou oblastí medicíny. Obtížně se dají objektivně zhodnotit. Neexistuje žádné exaktní vyšetření, zobrazení nebo laboratorní či elektrofyziologická analýza, která by „vyplivla“ nález nebo diagnózu. To je také důvodem, proč pro mnoho lékařů je tato problematika příliš abstraktní a nesrozumitelná. To je důvodem, proč je tendence bolestem přiřazovat strukturální příčiny, které jsou snadno zobrazitelné a „uchopitelné“. Koneckonců i pacienti samotní jsou spokojeni , pokud se prokáže nějaký ten nárůstek nebo ploténka a hle, máme vysvětlení. Problém však nastane tehdy, pokud bolest domněle působená nárůstky či ploténkou nereaguje na terapii a pacienti koluji donekonečna mezi specialisty.
O pianu
Klavír je král hudebních nástrojů. Geniální nástroj zhmotňující myšlenky zapsané notovou osnovou v hudbu. Může jít o jednoduché trilky až po složité kompozice. Intenzita a délka úderu na klávesu, použití pedálu , to vše ovlivňuje zvukový projev. Stejně tak jako kondice interpreta. Poškození klaviatury , kladívka či struny se okamžitě projeví na zvuku a člověk s hudebním sluchem dokáže rozpoznat, která tónina neladí.
Opačnou situací je stav, kdy všechny klávesy, kladívka a struny jsou mechanicky v pořádku. Klaviatura se leskne a interpreta ve fraku po prvních tónech poleje pot. Obecenstvo zašumí a všichni ví, že klavír je rozladěný. Notová osnova pranic neodpovídá tomu, co se line z nástroje. Ladič vidí, že vše je na svém místě, nepoškozeno. Pouze jeho špičkový hudební sluch je schopen rozeznat rozladěné struny a ty pak řádně naladit.
Zkusme si dosadit :
- notová osnova = pohybový program, pohybová myšlenka ( idea)
- trilek = jednoduchý pohyb
- kompozice = složité pohyby celého těla
- interpret = centrální nervový systém
- zvukový projev = pohybové projevy, držení těla, celková kondice
- klaviatura, kladívka = kosti a klouby, ploténky
- poškození kláves, kladívka = strukturální změny , nárůstky, ploténky
- struna = sval
- rozladěný = svalová porucha, bolest, oslabení , spasmus
- hudební sluch= hmat
- ladič = terapeut
Po této paralele se snad bude zdát podstata funkčních změn pohybového systému jasnější , ne-li zcela jasná. Funkční poruchy pohybového systému jsou poruchy spojené s nekorektním provedením pohybového programu s důsledky ve formě svalové nerovnováhy a změn svalové funkce. Jde tedy především o změny napětí a délky svalů nebo jejich částí s reakcí svalů okolních a protilehlých. V závislosti na čase a stylu života se uvedené změny mají tendenci řetězit a generalizovat. Porucha svalové funkce pak vede k nestabilitě a změně postavení kloubů a páteře, což má za následek tvorbu degenerativních změn. Degenerativní změny samotné jsou pak provázeny dalším rozvojem funkčních změn.
Co s tím ?
Nezbývá než se jako lékař stát ladičem a ne mechanikem. Nezbývá než cvičit hudební sluch ( hmat ), pečlivě si každé piano ( pacienta ) poslechnout, prohlédnout a osahat. Jen tak je možné získat potřebné zkušenosti a schopnosti odlišovat změny ve svalovém napětí a délce. Jen tak je možné zjistit poruchy v postavení a funkci kloubů. Jen tak je možné zvolit správný způsob léčby. Podle fotky ( CT ) ještě nikdo nikdy piano ( pacienta ) nenaladil ( nevyléčil ).