Tag Archives: trigger body

Co umí spoušťové body

Přítomnost spoušťových bodů se projevuje několika  způsoby od  spoušťových bodů zcela klinicky němých, které jsou velmi časté například v trapézové svalovině až po velmi aktivní body produkující intenzivní přenesené bolesti, zvýšený tah na svalových úponech, útlum okolních nepostižených svalových vláken a omezení pohybových rozsahů v důsledku svalového zkrácení části vláken.

Co stojí za aktivitou spoušťového bodu

Svalové vlákno je dokonalé zařízení složené z bílkovin , které se vzájemně do sebe zasouvají a vysouvají a tím dochází ke změně délky  jednotlivého vlákna, potažmo celého svalu. To vše se děje ze neustálé kontroly nervového systému, které je ze svalem spojen prostřednictvím  nervosvalové ploténky. Zasouvání a vysouvání svalových vláken je poháněno energií dodávanou ATP a je spojené zejména se změnami koncentrace iontů vápníku a také s uvolňováním látky zvané acetylcholin z nervosvalové ploténky. K tomu sval potřebuje  patřičné krevní zásobení a dodávku kyslíku. Při narušení normální funkce vlákna z příčin uvedených zde, dojde k poruše plynulého zasouvání a vysouvání a extrémně stoupá spotřeba energie potřebné  k uvolnění staženého svalového vlákna. Navíc v důsledku stažení vázne krevní zásobení vlákna a vzniká tzv. energetická krize. Ve svalové buňce dochází ke změnám koncentrace vápníkových iontů, mění se pH ( kyselost ) a dochází k vyplavování tzv.mediátorů zánětu (substance P, bradykinin, H+ atd ). Jsou to chemické látky s prokázaným podílem  na zprostředkování zánětlivé reakce a schopné vyvolat bolestivé vjemy cestou dráždění nervových zakončení v okolí. Tyto látky cestou dráždění okolních nervů pak stojí  za typickými projevy spoušťových bodů.

Projevy

Projevy spoušťových bodů lze rozdělit na :

Motorické ( pohybové )

• svalové oslabení
• svalová ztuhlost ( resp. ztuhlost části svalu )
• vnitřní svalová nerovnováha ( část vláken je ochablá a část naopak v napětí )
• omezení pohybového rozsahu v kloubu svalem ovládaném
• svalové záškuby při podráždění spoušťového bodu ( Local twitch response )

Senzitivní ( změny ve vnímání citlivosti a bolesti )

• lokální bolestivost v oblasti bodu
• přenesená bolestivost ( nejdůležitější fenomén spoušťových bodů )
• neurčité vjemy tuposti, neobratnosti, brnění
• hyperalgezie a allodynie ( jde o silnější vnímání bolestivých podnětů než je obvyklé )

Autonomní ( změny spojené s poruchou činnosti hladkých svalů, např. cév )

• změny prokrvení kůže nad oblastí bodu
• změny potivosti kůže tamtéž
• změny v ochlupení
• změna kožního odporu

Trigger body – Spoušťové body

Trigger body – spoušťové body jsou jedním z projevů funkčních poruch pohybové soustavy. Nebo lépe řečeno jedním z projevů poruchy svalové funkce. Trigger body jsou místa ve svalech , kde z určitých důvodů došlo k poruše přirozené schopnosti stažení a uvolnění ( kontrakce a dekontrakce ) svalových vláken. Svalové vlákno je základní stavební jednotkou svalu.  Svaly pohybového systému se nazývají kosterní nebo také příčně pruhované, což je dáno jejich mikroskopickým složením ( viz obrázek ). Princip fungování svalového vlákna je založen na vzájemné změně ( posunu ) polohy dvou bílkovin – aktinu a myosinu.  Tyto dvě bílkoviny  tvoří miniaturní píst nebo hydrauliku, která se dle potřeby pohybu zasouvá nebo vysouvá. Pohyb  je poháněn stálým přísunem energie  dodávaným ATP. Významnou  roli pak hraje také koncentrace vápníkových iontů v rezervoáru energie zvaném sarkoplazmatické retikulum.  Posun dvou uvedených bílkovin navzájem  je zajišťován chemickou vazbou mezi aktinem a myosinem, která funguje jako miniaturní páky, které posouvají bílkoviny navzájem. Těchto „hydraulických pístů“ jsou ve svalu miliony a pod kontrolou nervového systému , který je se svalem spojen tzv. nervosvalovými ploténkami , v geniální  harmonii přispívají každý svým dílem k výslednému svalovému pohybu .

Aktin a Myosin – základní stavební prvky svalu

Spoušťový bod

Trigger body vznikají při narušení této harmonie  stahu a uvolnění. Příčin, které vedou ke vzniku spoušťových bodů je mnoho. Může jít o přímé poranění svalu, hormonální poruchy, minerálové poruchy. Velmi častou příčinou je však chronické svalové přetížení s dlouhodobou kontrakcí ( stahem ) nízké intenzity. Typickým příkladem je například práce vsedě u PC , kdy podvědomě zvednutá ramena vedou k chronickému přetížení trapézových svalů a zvedačů lopatek, jakožto bývají současně postiženy i další svalové skupiny ( krátké vzpřimovače hlavy a nebo svaly předloktí ). Zcela zásadní roli pak hraje stres. Ten cestou podvědomé zvýšené aktivity stresové svaloviny ( obličej, šíje, pánev a pánevní dno ) vede k chronickému dlouhodobému aktivování uvedených svalových skupin a zásadně přispívá k rozvoji trigger bodů.

Cestou těchto příčin dojde k tomu, že se obrazně řečeno píst na některém místě zasekne. To je spojené s poruchou koncentrace vápníkových iontů uvnitř svalové buňky a tzv. energetickou krizí.  Jde o fatální poruchu  dodávky energie nutné pro vazbu mezi aktinem a myosinem a její následné uvolnění. Část svalových vláken ( pístů ) tak zůstane v pozici – ZASUNUTO, čehož výsledkem je svalová křeč postižených svalových vláken s jejich zkrácením . Nejde o zkrácení celého svalu , ale pouze části jeho vláken. V centru zkrácení jsou „písty“ aktinu a myosinu nahuštěny na sebe a směrem do periferie jsou pak zbývající „písty“ kompenzačně protažené ( viz. obrázek ). V centru vlákna pak bývá obvykle samotný spoušťový bod. V důsledku stažení vlákna a jeho zkrácení pak dochází na začátku a úponu svalu ke zvýšenému napětí. To pak bývá příčinou tzv. úponových bolestí podílejících se např. na tenisovém lokti nebo bolestech při patní ostruze. Spoušťový bod samotný je pak zdrojem tzv. přenesených bolestí  a dalších jevů spojených s poruchou svalové funkce postiženého svalu a svalů okolních.

Typy spoušťových bodů a jejich projevy

Aktivní body

• Jsou zdrojem spontánní bolestivosti jak lokální tak přenesené
• Jsou zdrojem svalového spasmu, oslabení okolních vláken  a zdrojem omezení pohybového rozsahu v kloubu svalem ovládaném
• Mohou být doprovázeny změnami potivosti kůže nad postiženou oblastí, změnou prokrvení a ochlupení

Latentní body

• nejsou zdrojem spontánní přenesené bolesti dokud nejsou stimulovány
• mohou být zdrojem omezení pohyblivosti

Satelitní body

• vznikají v zóně přenesené bolesti

Sekundární

• tak bývají občas označovány ve svalech okolí a funkčně opačných než je sval postižený